Pro některé lidi je vykonání velké potřeby mimo domov téměř nemyslitelné. Obavy z veřejné toalety mohou souviset se studem, nedostatkem soukromí nebo strachem, že ostatní něco uslyší či ucítí. Odborníci tento problém označují jako parkoprézu neboli syndrom stydlivého střeva.
Někteří lidé kvůli tomu vydrží celý pracovní den, omezují jídlo nebo plánují aktivity tak, aby se vždy dostali domů. Vyprazdňování přitom potřebuje určitou míru klidu a uvolnění. Napětí může vést k nevědomému stahování svalů pánevního dna a řitního svěrače, které je naopak potřeba uvolnit. Nedostatek soukromí pak může přispívat k potížím s vyprazdňováním, zácpě, bolestem břicha i nadýmání.
Vyprazdňování bývá často spojeno s denním rituálem, který se v cizím prostředí hůře dodržuje. Pomoci může režim, jenž umožní pravidelnou stolici, často ráno. Profesor Milan Lukáš, člen výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a přednosta Klinického centra Iscare, doporučuje pestrou stravu s dostatkem vlákniny a tekutin. Podporují tvorbu měkké stolice, která se snadněji vyprazdňuje.
Podle proktologa Martina Koudy z pražské Chimare Clinic nemusí být občasná nemožnost vyprázdnit se mimo domov zdravotním problémem. Pokud se však situace pravidelně opakuje, může vzniknout návyk zadržovat stolici a následná zácpa. Ta patří mezi rizikové faktory hemoroidálního onemocnění.
U menších dětí může být důvodem odkládání stolice neochota přerušit hru či jinou činnost. Zadržování však může vést k bolestivému vyprazdňování nebo řitní trhlině. Dítě si může bolest zapamatovat a začít se obávat další stolice. Opakovaný návyk pak přispívá k dlouhodobým potížím a funkční zácpě.
Kouda upozorňuje, že dětem ve školkovém věku může vadit nedostatek soukromí, například toalety vedle sebe bez přepážek. Podobné nepohodlí mohou způsobovat i školní toalety, kde kabinky často nejsou oddělené až ke stropu a ostatní mohou slyšet či cítit, co se děje.
Když se stolice dostane do konečníku, jeho stěna se roztáhne a nervová zakončení vyšlou mozku signál, že nastal čas na vyprázdnění. Člověk může proces na určitou dobu odložit stažením zevního řitního svěrače a svalů pánevního dna; nutkání pak může zeslábnout. Stolice ale zůstává déle ve střevě a postupně se z ní vstřebává voda, takže může ztvrdnout a její vytlačení je obtížnější.
Tvrdá stolice a nadměrné tlačení mohou přispívat ke vzniku řitních trhlin, které způsobují bolest a někdy i krvácení. Zácpa a opakované silné tlačení mohou také zhoršovat hemoroidální obtíže.
Pokud se člověk mimo domov vyprázdnit nedokáže, ale doma má pravidelnou stolici bez obtíží, nemusí jít o zdravotní problém. Opakovaná zácpa nebo bolestivé vyprazdňování už jsou důvodem ke konzultaci s praktickým lékařem či gastroenterologem. Profesor Lukáš doporučuje neodkládat lékařské vyšetření při dlouhodobých potížích nebo při krvácení, bolestech břicha či hubnutí. Příčinou mohou být organická onemocnění tlustého střeva, například střevní záněty, divertikulární choroba nebo nádorové onemocnění.
Psychoterapeutka Mgr. Šárka Hrabovská z psychoterapeutické platformy Hedepy uvádí, že nechuť k veřejným či cizím toaletám je běžná. Obtíže nabývají na významu, když člověk začne obavám výrazně přizpůsobovat každodenní život. Někdy mohou souviset s úzkostí, strachem ze ztrapnění nebo výraznou potřebou kontroly.
Opakované vyhýbání se nepříjemným situacím může podle Hrabovské úzkost a stres prohlubovat. Úleva po vyhnutí se situaci může způsobit, že je příště obtížnější ji zvládnout. Roli mohou hrát také negativní zkušenosti z dětství, opakované nepříjemné zážitky, zesměšňování nebo nedostatek soukromí.
Prvním krokem může být porozumění vlastním obavám a tomu, co by člověku pomohlo cítit se bezpečněji. Užitečné může být hledání konkrétních opatření a strategií pro zvládání náročných situací. Pokud obavy z cizí toalety výrazně omezují běžné aktivity nebo se je nedaří zvládat vlastními silami, je vhodné vyhledat psychoterapeutickou pomoc.