Po operaci rakoviny prostaty se Vlastimil Válek rychle vrátil do práce. Místo důkladného odpočinku a rehabilitace pokračoval v pracovním tempu, až se jeho stav zkomplikoval plicní embolií. Lékaři mu podle jeho slov zachránili život podruhé.
Dva roky po zjištění diagnózy někdejší ministr zdravotnictví uvedl, že je v podstatě v pořádku. „Myslím, že nikdo není zcela zdráv, ale ano, pokud se bavíte o těch nejvážnějších onemocněních, které jsem měl, tak v podstatě jsem v pořádku,“ řekl.
K vyšetření prostaty ho přivedl přítel a lékař Jiří Dolina z Fakultní nemocnice v Brně. Když se potkali, zeptal se Válka, zda už absolvoval screening. Válek odpověděl: „Absolvoval jsem kolonoskopii před nějakými 8 lety, absolvoval jsem všechna screeningová vyšetření, no ale tady zrovna toto vyšetření ne,“ vzpomínal.
Válek připustil, že kdyby tehdy lékařovu radu odmítl, musel by se sám před sebou stydět. Souhlasil s vyšetřením a krevní test PSA ukázal problém. Rakovinu se podařilo odhalit včas. První výsledky ale mohly ukazovat také na zánět prostaty. „Hodně jezdím na kole, tak jsem si říkal: To je z toho. No pak mi udělal kontrolní vyšetření a ta laboratoř byla ještě vyšší,“ popsal.
Další vyšetření odhalila akutní zánět slepého střeva, a odstranění nádoru prostaty se proto odložilo. Po operaci slepého střeva mu v polovině listopadu 2024 nádor odstranili v pražské motolské nemocnici. Válek přiznal, že podcenil rekonvalescenci. „Místo toho, abych pořádně rehabilitoval a abych si vzal dva měsíce volno a dal se do kupy, tak ještě, protože se schvaloval rozpočet a byl konec roku, tak jsem šel velmi rychle zpátky do práce,“ řekl.
„Chodil jsem na vládu, byl jsem na ministerstvu a výsledek byl, že se to zkomplikovalo, měl jsem plicní embolii,“ uvedl. Operace rakoviny podle něj dopadla velmi dobře, ale zpětně připouští, že měl zůstat na pracovní neschopnosti do konce roku 2024. „Nic není tak důležité jako to, co pacientům radíme: odpočívejte, rehabilitujte, vraťte se do kondice, nic vám neuteče,“ apeloval na ostatní.
Válek už dříve přiznal, že diagnózu před rodinou nějakou dobu tajil, protože ji nechtěl strašit. O svém zdravotním stavu nakonec informoval tehdejšího předsedu vlády i veřejnost. Jako veřejně známému člověku a lékaři mu připadalo důležité mluvit otevřeně. „Je to jedna z velmi efektivních cest, jak přesvědčit další lidi, aby se vydali stejnou cestou, to znamená prevencí a screeningem,“ řekl.
Onkologické onemocnění v něm vyvolalo také obavy o další působení ve funkci ministra zdravotnictví. „Zvažoval jsem, jestli nebudu muset rezignovat jako ministr zdravotnictví, jestli budu moct vykonávat tu funkci, která přece jenom je časově a i fyzicky velmi náročná, jak jednání v parlamentu, ve vládě, cestování po světě,“ uvedl. Urologové a onkologové ho podle něj ujistili, že úřad zvládne. „Dlouhodobě se spolu známe, s řadou z nich jsme opravdu osobní přátelé, a tím pádem ta situace pro mě byla jednodušší,“ dodal.
Po návratu do práce se mu začalo zhoršovat dýchání. Chytré zařízení, které nosil, mu ukazovalo vyšší tepovou frekvenci v noci i zvýšenou tělesnou teplotu. Jako lékař začal uvažovat, zda nejde o plicní embolii. Že je něco špatně, si uvědomil ve Sněmovně, když spěchal na hlasování a na chodbě ho předběhl končící pražský primátor Bohuslav Svoboda.
„A to mně řeklo: Vlastíku, pozor, když už tě i pan docent Svoboda předbíhá, tak možná opravdu bude problém,“ vzpomínal Válek. Z parlamentu odjel do motolské nemocnice. Srdce už měl podle svých slov výrazně zvětšené a lékaři při vyšetření našli také tromby v plicních žilách.
„Už mě nenechali z lehátka ani postavit, svlékli mě, odvezli mě na JIPku. No a snažili se mně ty tromby rozpouštět,“ popsal. Zákrok se podle něj neprovádí v narkóze, ale pouze v lokální anestezii. „A řekněme, že to není moc bolestivé, je to nepříjemné,“ dodal.
Zákrok podstoupil na kardiologické a radiologické klinice v Motole. Provedl ho jeho dlouholetý kamarád Radek Pádr, kterému Válek poděkoval. Jako radiolog během výkonu sledoval na obrazovce, kde se tromby nacházejí a jak jsou rozsáhlé. „Během toho výkonu jsme konzultovali, co ještě udělat a do které žíly ještě zajít. Nicméně udělali to naprosto dokonale, vyčistili mi žíly a de facto mně podruhé zachránili život,“ řekl.