Ukrajina podle vyjádření svých představitelů zesiluje tlak na ruský vzdušný prostor. Po varování prezidenta Volodymyra Zelenského se v Rusku masivně rušily lety, uzavírala letiště a jinak narušoval letecký provoz.
Sílící aktivita ukrajinských dronů působí problémy s leteckou dopravou nad Ruskem už delší dobu. Dosud však nebylo jasné, jak velký je její skutečný dopad. „Nemluvíme nyní o dočasném narušení provozu, ale o jeho blokování 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jinými slovy, strategií je učinit tato letiště nepoužitelná.Taková operace je realistická. Zaměstnala by značné množství ruských prostředků protivzdušné obrany, zatímco na naší straně by byla prováděna pomocí malých dronů,“ uvedl Valerij Romanenko z Ukrajinského muzea letectví.
Ruské využívání vzdušného prostoru kritizoval už v úterý 1. září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: „Dnes chceme varovat každou leteckou společnost, která využívá ruský vzdušný prostor, každou pojišťovnu a každého, kdo stále využívá klíčová ruská letiště: ruský vzdušný prostor se stává naprosto nebezpečným.“ Přímé útoky na civilní letadla však zcela vyloučil, protože by se mohlo jednat o válečný zločin.
Ukrajina následně informovala Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a upozornila na „rostoucí rizika pro civilní letectví v ruském vzdušném prostoru“. Že nešlo o plané řeči, se ukázalo už 3. září. Moskevské letiště Vnukovo tehdy dočasně pozastavilo provoz a další dvě velká letiště oznámila omezení. Důvodem bylo údajně na 548 ukrajinských dronů, které podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina směřovaly vstříc Moskevské oblasti.
Ruské ministerstvo dopravy mělo zároveň zahraničním leteckým společnostem poskytnout vysvětlení k bezpečnostním opatřením na tamních letištích a ve vzdušném prostoru Ruské federace. Podle ministra dopravy Andreje Nikitina probíhá ve spolupráci s Národní gardou snaha minimalizovat dopady. „Věřím, že nedopustíme žádné významné narušení civilního letectví,“ vzkázal.
Podle údajů o provozu letecké dopravy se 3. září mezi pěti letišti s nejvýraznějším narušením ocitla hned čtyři ruská.
„Cílem bude ruská infrastruktura řízení letového provozu: řídicí věže, automatizované přistávací systémy na letištích, zařízení pro navádění na přistávací dráhu a radarové systémy pro řízení letového provozu. Jedná se o systémy, které zajišťují bezpečnost letů. Právě ty budou zasaženy,“ předpověděl Romanenko budoucí cíle ukrajinských útoků.
Výpadek moskevských letišť by pocítilo celé Rusko. Generální ředitel litevské společnosti Friendly Avia Support Alexander Lanetsky předpokládá, že týdenní ochromení moskevského leteckého uzlu by mělo citelné následky.
„Kdyby byl moskevský letecký uzel na týden paralyzován, pocítila by to bezpochyby celá země. Neustálá aktivita dronů v této oblasti by vedla k vyhlášení bezletových zón a fungování letišť, ba dokonce celého leteckého sektoru v tomto regionu, by bylo ochromeno,“ uvedl.
Většina narušení ze 3. září se týkala vnitrostátních letů. Pokud by se tento scénář pravidelně opakoval, mohl by znamenat výraznou ránu pro ruskou ekonomiku. Velká část ruského mezinárodního leteckého provozu, zejména do Evropy, je již dlouho zrušena. Z ruských letišť se dá stále dostat například do Turecka, Spojených arabských emirátů, Uzbekistánu, Egypta či Číny. Lety do těchto pěti států podle Asociace ruských cestovních kanceláří představují přibližně 72 procent ruského mezinárodního osobního leteckého provozu.
„Při rozhodování, zda létat do Ruska, či nikoli, budou tyto letecké společnosti posuzovat rizika, protože za ztrátu letadla v ruském vzdušném prostoru by neslo výlučnou odpovědnost Rusko a příslušná letecká společnost,“ sdělil odborník na letectví a obranné technologie Bohdan Dolince.