Skipová věž dolu ČSA, první stavba svého druhu na Karvinsku, padla během deseti sekund. Téměř sedmdesátimetrová konstrukce se proměnila v hromadu trosek a následovala věž dolu Staříč, odstřelenou letos v březnu.
Do stěn věže o hmotnosti 19 tisíc tun rozmístil střelmistr s kolegy 948 náloží obsahujících celkem 147 kilogramů trhaviny typu dynamit. Přípravy trvaly měsíc, samotný pád jen deset sekund.
Šéf trhacích prací Vladimír Pravda (53), který měl na starosti také odstřel dvousetmetrového komína elektrárny Prunéřov, popsal náročnost příprav: „U tak velké a těžké stavby musíme přesně vědět, kam nálože umístit a jak je odpálit, aby se zřítila tam, kam potřebujeme. To, co lidé vidí za pár vteřin, je výsledkem spousty přesných výpočtů. Odstřel ale proběhl v pořádku, nic nás nepřekvapilo,“ uvedl.
Odstřel sledovalo mnoho lidí, mezi nimi i bývalí horníci. Někteří neudrželi slzy. „Věž byla u mnohých součástí jejich každodenního života. Rozumím jejich emocím,“ řekl Pravda.
Státní podnik DIAMO, který zajišťuje útlum dolu ČSA, pokračuje také v jeho podzemní likvidaci. O dalším využití zbývajících budov se nyní rozhoduje. Některé chce podnik navrhnout Ministerstvu kultury k prohlášení za kulturní památky.
Důl ČSA patřil k nejvýznamnějším v ostravsko-karvinském revíru. Založen byl v roce 1951. Jáma ČSA 3, nad níž věž stála, se hloubila v letech 1966 až 1970. Za sedmdesát let se v dole vytěžilo 144,4 milionu tun uhlí. Rekordní byl rok 1971, kdy horníci dostali na povrch 3,3 milionu tun. Důl ukončil provoz v roce 2021.
Skipová věž nad jámou ČSA 3 byla první stavbou svého druhu v celém revíru. Při její výstavbě se použila metoda posuvného bednění, která znamenala technologický posun. Uhlí, které se dříve dopravovalo na povrch důlními vozíky z jam ČSA 2 a Jan, začaly vynášet velkokapacitní nádoby zvané skipy. Do jedné se vešlo přes 19 tun uhlí.