Rusko nabízí Tálibánu pomoc s opravami vojenské techniky a výměnou očekává spolupráci v boji proti afghánské odnoži Islámského státu, známé jako IS-K. Sbližování někdejších nepřátel se odehrává v době, kdy Tálibán čelí napětí a ozbrojeným střetům se sousedním Pákistánem.
Ještě před několika lety Rusko považovalo Tálibán za teroristickou organizaci. Dnes s jeho představiteli jedná o vojenské technice, bezpečnosti i společném postupu proti terorismu. V 90. letech Moskva podporovala síly bojující proti islamistickému hnutí.
Obavy z IS-K patří podle dostupných zpráv k hlavním důvodům ruského zájmu. Tato skupina má na svědomí řadu krvavých útoků, včetně atentátu v moskevské koncertní síni Crocus City Hall v roce 2024. Moskva se obává, že by se extremisté mohli z Afghánistánu šířit do středoasijských zemí a následně i na ruské území. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov v květnu varoval, že IS-K verbuje občany středoasijských států i migranty pracující v Rusku.
Významným krokem ve sbližování obou stran byla vojensko-technická dohoda podepsaná 27. května. Podepsali ji Sergej Šojgu, dlouholetý Putinův souputník a nynější tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace, a afghánský ministr obrany Muhammad Jakúb Mudžáhid. Úplné znění dohody nebylo zveřejněno. Ruský zmocněnec pro Afghánistán Zamir Kabulov uvedl, že spolupráce se má zpočátku zaměřit na opravy a údržbu vojenské techniky sovětské a ruské výroby, kterou už Tálibán má. Do budoucna nevyloučil ani další zbrojní kontrakty.
Tálibán po desetiletích válek disponuje rozsáhlým, ale často zastaralým arzenálem. Podle zveřejněných údajů zahrnuje tanky T-55 a T-62, bojová vozidla pěchoty BMP-1 a BMP-2 i vrtulníky Mi-17 a Mi-24. Ve výzbroji jsou také raketomety Grad, houfnice a další zbraně sovětské konstrukce.
Pro Tálibán mohou být zvlášť důležité vrtulníky. V hornatém Afghánistánu patří k málu prostředků, které umožňují rychle přesouvat vojáky a sledovat rozsáhlé území. Islamisté však mají potíže se zajištěním náhradních dílů i údržbou.
Podle zveřejněných informací požádal Tálibán Rusko o opravu jedenácti transportních vrtulníků Mi-8 a Mi-17, čtyř bitevních Mi-24 a dvanácti bojových letounů sovětské výroby. Na seznamu mají být také obrněná vozidla, dělostřelectvo a tisíce ručních zbraní. Tyto požadavky ale neznamenají, že Moskva opravu všech uvedených strojů přislíbila.
Spolupráce se možná neomezí jen na opravy. V červnu se objevila zpráva, podle níž má Rusko pomáhat financovat, cvičit a vybavovat novou osmitisícovou speciální jednotku Tálibánu. Informace vycházela ze dvou zdrojů z afghánského ministerstva obrany a nebyla nezávisle potvrzena. Jednotka označovaná jako Hibati se má zaměřit na boj proti IS-K a zabezpečení hranice s Pákistánem.
Podle dalších zpráv má Tálibán zájem také o drony a systémy protivzdušné obrany. Začátkem října se objevilo tvrzení, že islamisté usilují o bezpilotní letouny a další vojenskou techniku z Běloruska, údajně s finanční podporou Indie a souhlasem Moskvy. Ani tato tvrzení nebyla ověřena a Rusko dosud nepotvrdilo, že Tálibánu dodává dronové technologie.
Tálibán hledá vojenskou oporu také kvůli stále napjatějším vztahům s Pákistánem. Obě země se opakovaně střetávají podél společné hranice a pákistánské letectvo podniklo několik úderů na afghánském území. Islámábád obviňuje Tálibán, že poskytuje útočiště pákistánským islamistickým ozbrojencům, kteří útočí na vojáky i civilisty. Afghánské vedení tato obvinění odmítá.
Po květnové návštěvě Moskvy afghánský ministr obrany Jakúb prohlásil, že Pákistán si brzy nebude troufat na další útoky proti Afghánistánu. Zároveň zdůraznil, že dohoda s Ruskem nepředstavuje závazek vzájemné vojenské obrany.
Na začátku října se zástupci Tálibánu zúčastnili jako pozorovatelé ruského vojenského cvičení Centr-2026. Podle zveřejněného komentáře šlo o další diplomatický signál, že Moskva začíná afghánské islamisty považovat za bezpečnostního partnera. O nové vojenské alianci však zatím mluvit nelze. Ruského cvičení se účastnili také pákistánští vojáci a Moskva se snaží udržovat dobré vztahy s oběma stranami konfliktu.
Pro Rusko představuje spolupráce s Tálibánem příležitost posílit vliv v regionu bez rozsáhlého vojenského angažmá. Afghánské úřady mohou podle Moskvy pomáhat omezovat působení IS-K a opravy starší techniky jsou méně nákladné než dodávky zcela nových zbraňových systémů.
„Sbližování Moskvy a Kábulu není součástí nové aliance, ale širšího přeskupování sil v regionu,“ řekl Omar Samad z amerického think-tanku Atlantic Council, který v minulosti působil jako afghánský velvyslanec v Kanadě a Francii. Podle něj Rusko získává relativně levnou bezpečnostní nárazníkovou zónu na citlivém jižním okraji svého vlivu. Tálibán naopak získává diplomatickou podporu a pomoc s udržováním armády v provozu.
Moskva v červenci 2025 jako první země na světě oficiálně uznala vládu Tálibánu. Po letech mezinárodní izolace tak hnutí dosáhlo významného diplomatického úspěchu. Sbližování s islamisty zároveň vyvolává kritiku kvůli tvrdému omezování práv žen a dívek i represím vůči politickým odpůrcům afghánského režimu.
Tálibán může získat partnera, který mu pomůže obnovit zastaralou armádu; Moskva si zase upevňuje postavení v oblasti, odkud se obává šíření terorismu. Zatím však nejde o vojenské spojenectví srovnatelné například se spoluprací Ruska a Severní Koreje.