Zhoubné nádory mozku a centrálního nervového systému se v Česku každoročně diagnostikují přibližně u tisícovky lidí. Přestože jde o obávanou diagnózu, ne všechny nádory mozku jsou zhoubné a jejich příčinu u konkrétního člověka většinou nelze určit. Přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Jakub Cvek vysvětluje také to, co ukazují výzkumy o používání mobilů a jaké možnosti nabízí léčba Optune.
Česká data podle Cveka ukazují spíše mírný dlouhodobý nárůst výskytu než dramatický skok. Je přitom důležité rozlišovat nádory vznikající přímo v mozku od metastáz, které se do něj rozšířily z jiného orgánu. Pod označením nádor mozku se skrývají různé nemoci s odlišnými možnostmi léčby i prognózou.
O změnách v nádorových buňkách, které vedou k jejich nekontrolovanému množení, se ví stále více. U konkrétního člověka ale lékaři většinou nedokážou říci, proč nemoc vznikla. Výjimkou jsou některé vzácné dědičné syndromy, například neurofibromatóza. Známým rizikovým faktorem je také ozařování oblasti hlavy v dětství. Genetické změny v nádoru však ve většině případů vznikají až během života a neznamenají, že je nemoc dědičná. Cvek zdůrazňuje, že není namístě, aby si kdokoli nemoc vyčítal.
Rozsáhlé výzkumy dosud neprokázaly, že běžné používání mobilních telefonů zvyšuje riziko mozkových nádorů. Mobil používá jiný druh záření než rentgen nebo radioterapie a nemá dostatek energie k přímému poškozování DNA stejným mechanismem. Výzkum pokračuje, obavy, že telefonování způsobuje nádor mozku, ale podle Cveka nejsou podložené. Telefon doporučuje odložit z ložnice spíše kvůli kvalitě spánku.
U nádorů mozku nejsou známy rizikové faktory v takové míře, aby bylo možné navrhnout primární prevenci pomocí léků, jídelníčku, pohybu nebo doplňků stravy. Zdravý životní styl má smysl, nelze však slibovat, že těmto nádorům zabrání. Nekouření například snižuje riziko rakoviny plic, a tím i riziko mozkových metastáz. Ani preventivní vyšetřování mozku magnetickou rezonancí se nedoporučuje zdravým lidem bez obtíží a zvláštního rizika.
Příznaky se liší podle umístění nádoru. Pozornost si zaslouží nová bolest hlavy, která se postupně zhoršuje nebo se liší od obvyklé, zejména pokud ji doprovází zvracení, závratě nebo dvojité vidění. Prvním příznakem může být také epileptický záchvat, porucha řeči, slabost končetiny, změna vidění nebo nezvyklá změna chování, které si někdy jako první všimne rodina. Samotná bolest hlavy má mnohem častěji jinou příčinu než nádor. Náhle vzniklá porucha řeči nebo hybnosti však vyžaduje okamžitou pomoc a volání na číslo 155, protože může jít o cévní mozkovou příhodu.
Optune, přístroj využívající střídavá elektrická pole, má podle Cveka doložený přínos u určité skupiny pacientů s glioblastomem. Elektrody umístěné na oholené hlavě vytvářejí pole, která narušují dělení nádorových buněk. Když byl přístroj v randomizované studii přidán k udržovací chemoterapii, prodloužil medián přežití přibližně ze 16 na 21 měsíců. Čas se počítal od zařazení do studie po úvodní chemoradioterapii. Jde o významný přínos u závažné nemoci, nikoli o záruku vyléčení nebo předpověď pro konkrétního člověka.
Výsledky studie byly publikovány už v roce 2017, dostupnost léčby v České republice se však podle Cveka zajišťovala velmi dlouho. Možnosti úhrady se od podzimu 2025 zlepšily, léčba ale zůstává vázána na stanovená kritéria a individuální schválení zdravotní pojišťovnou ve vybraných centrech. Fakultní nemocnice Ostrava mezi tato centra nepatří.
Optune není určen pro každý nádor mozku. Nejsilnější důkazy se týkají dospělých s nově diagnostikovaným glioblastomem, u nichž přístroj doplňuje udržovací chemoterapii po úvodním ozařování s chemoterapií. Nenahrazuje operaci ani další standardní léčbu. Používání je náročné: doporučuje se alespoň 18 hodin denně a pod elektrodami může dojít k podráždění kůže. Při rozhodování se proto vedle vlastností nádoru zohledňuje celkový stav pacienta, jeho přání i to, zda pro něj bude dlouhodobé používání zvládnutelné.
CyberKnife, který se používá také na onkologické klinice ve Fakultní nemocnici Ostrava, navzdory názvu není nůž, ale robotický ozařovací přístroj. Dokáže přesně soustředit vysokou dávku záření do nádorového ložiska a omezit dávku v okolní zdravé mozkové tkáni. Léčba probíhá bez řezu, obvykle ambulantně, v jednom nebo několika sezeních. Uplatňuje se například u mozkových metastáz a některých nezhoubných nádorů. Není však vhodná pro každý nález a není zcela bez rizika.
U glioblastomu, jehož buňky prorůstají i mimo viditelné ložisko, CyberKnife nemůže nahradit standardní ozařování. Někdy lze využít k navýšení celkové dávky v nejrizikovější oblasti. O vhodném postupu rozhoduje společný tým neurochirurgů, onkologů a dalších specialistů.
U některých nádorů dnes lékaři dokážou dosáhnout vyléčení nebo dlouhodobého zvládnutí nemoci. Zlepšila se bezpečnost operací, přesnost ozařování i schopnost určit biologické vlastnosti nádoru a podle nich vybírat a načasovat léčbu. Výrazný posun je také u části pacientů s mozkovými metastázami díky kombinaci lokální léčby a moderních léků. U glioblastomu je pokrok pomalejší a slíbit brzké úplné vyléčení by podle Cveka nebylo poctivé.
U vybraných gliomů nižšího stupně s mutací IDH se nově prosazuje cílená léčba, například vorasidenib. Dokáže zpomalit růst nádoru a oddálit potřebu ozařování nebo chemoterapie. Měřítkem úspěchu přitom není jen délka života, ale také možnost zachovat soběstačnost, osobnost a čas s blízkými.