Únava a potřeba odpočinku se někdy střetávají s nutkáním ještě chvíli sledovat telefon. Člověk v posteli pokračuje ve čtení zpráv, sledování videí nebo prohlížení příspěvků, přestože už zívá. Tomuto odkládání spánku se říká spánková prokrastinace a psychologové popisují několik způsobů, jak s tímto návykem zacházet.
Fenomén známý také pod anglickým označením „revenge bedtime procrastination“ neboli „pomstychtivá spánková prokrastinace“ může souviset s pocitem, že po dni plném práce, povinností nebo péče o druhé zbývá na vlastní čas až noc. Odkládání spánku pak může být podvědomou snahou získat chvíli pro sebe. Další roli hraje to, že aplikace a sociální sítě nabízejí stále nové podněty a odměny; unavenému člověku může být těžší telefon odložit.
Noční používání telefonu může zkracovat čas na odpočinek a ztěžovat zklidnění před spaním. Modré světlo z obrazovky může tělu signalizovat denní dobu a narušovat tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro spánek. Zprávy, videa a diskuse na sociálních sítích mohou zároveň udržovat nervovou soustavu v napětí; podle popisu odborníků se tak může zvyšovat hladina stresového hormonu kortizolu.
Dlouhodobý nedostatek kvalitního spánku je spojován s oslabením imunity, přibýváním na váze, zhoršením paměti a vyšším rizikem úzkostí či depresí. Nejde tedy jen o ranní únavu.
Psychoterapeuti zaměření na poruchy spánku podle článku upozorňují, že samotná pevná vůle nemusí stačit. Pomoci může změna prostředí a každodenních návyků. Jedním z doporučení je přepnout telefon do režimu stupňů šedi: méně výrazné barvy mohou snížit přitažlivost obsahu.
Dalším krokem může být klasický budík, aby telefon nemusel zůstávat u postele. Odborníci doporučují nechat jej nabíjet v jiné místnosti, případně alespoň mimo dosah z postele. Pokud je nutné vstát, aby se člověk k telefonu dostal, může být méně pravděpodobné, že po něm znovu sáhne.
Pomoci může také pravidlo půl hodiny bez elektronických zařízení před plánovaným usnutím. Tento čas lze věnovat činnostem, které pomáhají tělo zklidnit, například teplé sprše, četbě tištěné knihy nebo krátkému dechovému cvičení.
Pozornost si zaslouží i první chvíle po probuzení. Někteří lidé po kontrole budíku hned otevírají sociální sítě, e-mail nebo zpravodajství. Podle odborníků je mozek po probuzení v citlivé fázi přechodu k plnému vědomí a příval zpráv či jiných podnětů může zvýšit stres a ovlivnit náladu i soustředění během dne.