Německá armáda poprvé zvýšila stupeň hrozby ruských sabotáží na druhou nejvyšší úroveň. Bundeswehr varuje před možnými útoky na své vojáky i vojenské objekty. Obavy posílil nález havarovaného dronu s výbušninou poblíž letecké základny. Ministerstvo obrany nové hodnocení potvrdilo a oznámilo posílení bezpečnostních opatření.
Německé ozbrojené síly nově označily hrozbu ruských sabotáží za „významnou“, což odpovídá druhému nejvyššímu stupni jejich interní bezpečnostní škály. Vyplývá to z armádního dokumentu, o němž ve středu informovala německá média.
„Zaznamenáváme, že Bundeswehr celkově čelí významné hrozbě sabotáží,“ potvrdil mluvčí německého ministerstva obrany.
Ke zvýšení stupně ohrožení přispěl nález havarovaného dronu poblíž letecké základny Wunstorf v Dolním Sasku. Stroj, u něhož vyšetřovatelé nalezli nádobu s výbušninou, objevili v polovině září.
Vyšetřovatelé se na základě technické analýzy domnívají, že dron mohl na místě ležet přibližně dva roky. Jeho konstrukce připomínala bezpilotní letoun použitý při neúspěšném útoku na letiště Lipsko/Halle letos v srpnu.
Zatímco při incidentu v Lipsku podle vyšetřovatelů útočníci cílili na civilní nákladní letadla, dron u Wunstorfu mohl být namířen přímo proti vojenským letounům Bundeswehru.
Interní dokument německé armády uvádí, že Rusko použitím dronů jako zbraní překročilo dosud předpokládanou „červenou linii“ zahrnující úmysl způsobit fyzické škody nebo smrtelné následky.
Německé bezpečnostní složky upozorňují také na další podezřelé incidenty. Patří mezi ně přelety dronů nad objekty spojenými s protiraketovým systémem Arrow 3 v Sasku-Anhaltsku nebo nález maskované kamery, která sledovala strategicky významné nádraží ve městě Minden.
Podle armádního hodnocení už nelze hrozbu omezovat pouze na vybraná vojenská zařízení. Zpravodajské služby navíc očekávají, že se bezpečnostní situace může v nejbližší době dále zhoršovat.
Bundeswehr proto posiluje ochranu svých objektů. Opatření mohou zahrnovat častější hlídky, infračervené kamery nebo modernější systémy sledování oplocení.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu upozornil, že ruské dezinformace a hybridní útoky představují podle něj největší hrozbu pro Německo. „Domnívám se, že naši lidé tuto velkou hrozbu pro naši společnost stále podceňují,“ prohlásil. Ruské aktivity označil za zásadní útok na politické uspořádání, které Německo vybudovalo po roce 1990.
Ministr vnitra Alexander Dobrindt už dříve hovořil o „stínové válce“ a vyzval k rozšíření pravomocí zpravodajských služeb.
Rusko odpovědnost za sabotáže a hybridní útoky v Evropě dlouhodobě odmítá. Moskva popírá také zapojení do incidentu na letišti Lipsko/Halle, z něhož ji německé úřady viní.
Německo zároveň řeší další případ podezření ze špionáže pro Rusko. Německé úřady ve středu v Braniborsku zadržely ukrajinského občana, který měl podle vyšetřovatelů shromažďovat mimo jiné informace využitelné pro vojenské účely.
Podezřelý, identifikovaný jako Vadym Y., se zaměřoval na informace o výrobě obrněných vozidel, munice a výbušnin. Budoval si také síť kontaktů v evropském obranném průmyslu, od nichž se pokoušel získávat další údaje. Podle vyšetřovatelů byl nejméně od července 2025 v kontaktu s ruskou zpravodajskou službou.
Německé tajné služby před ruskými sabotáží a špionáží opakovaně varují. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy stojí Rusko v současnosti za většinou sabotáží v Německu, do nichž jsou zapojeni zahraniční aktéři. Novým trendem je využívání takzvaných nízkoúrovňových agentů, tedy lidí bez zpravodajského výcviku, které tajné služby získávají ke spolupráci.