Migréna není obyčejná bolest hlavy, i když si to někdy lidé, kteří ji nikdy nezažili, myslí. Jde o závažné neurologické onemocnění, které v Česku trápí přes milion lidí a dokáže je na celé dny vyřadit z běžného života. Rozpoznání příznaků, znalost spouštěčů a vhodná léčba mohou pomoci vrátit do každodenního života více jistoty.
Migréna je chronické onemocnění, jehož přesná příčina zatím není známá. Podle odhadů oslovených odborníků jí trpí asi 10 % populace, nejčastěji lidé mezi 25. a 60. rokem života. „Migréna vás vyřadí z běžných aktivit. Pacienti často nejsou schopni pracovat, dívat se do počítače, ale třeba i vyjít ven,“ říká Eva Medová, neuroložka a vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy z Neurologické kliniky FN Královské Vinohrady.
Migréna má své charakteristické znaky: jednostrannou pulzující bolest, která se zhoršuje při fyzické aktivitě. Pacient bývá citlivý nejen na světlo a hluk, ale také na pachy. Někdy se přidává takzvaná aura, tedy skvrny, slepá místa nebo záblesky v zorném poli oka. Některé pacienty postihuje také ztuhlost krku a šíje. Běžné léky na bolest přitom nemusí zabrat.
Obyčejné bolesti hlavy nebývají doprovázeny nevolností a dalšími příznaky. „Velmi často vznikají po víně, zejména červeném, nebo kávě. Roli mohou hrát také některé potraviny, například vyzrálé sýry, uzeniny nebo čokoláda, které mohou u citlivějších lidí podobné obtíže vyvolat,“ vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Takovou bolest hlavy často zmírní pobyt na čerstvém vzduchu, odpočinek, doplnění tekutin nebo běžně dostupná analgetika. U každé bolesti hlavy ale platí, že při velmi silných nebo často se opakujících obtížích je potřebná konzultace s lékařem.
Proč někteří lidé trpí migrénou, není přesně objasněné. Odborníci se však shodují, že pokud se onemocnění vyskytuje v rodině, je riziko vyšší, takže významnou roli má genetika. Migréna častěji postihuje ženy, a to až třikrát více než muže. U žen mohou její vznik ovlivňovat hormonální výkyvy spojené s menstruačním cyklem, ovulací nebo klimakteriem. U lidí, kteří migrénou trpí, může záchvat spustit i zdánlivě nevinný podnět, například hlad, stres, nevyspání, změna počasí nebo několik sklenek alkoholu.
Hledání vlastních spouštěčů může pomoci záchvatům předcházet. Důležitý bývá pravidelný režim, dostatek spánku, hydratace a sledování okolností, které bolesti předcházejí. Lékaři proto doporučují vést si deník nebo kalendář bolestí hlavy. Záznamy mohou ukázat, kdy záchvat přišel, jak dlouho trval a co mu předcházelo.
Pokud se bolesti opakují, trvají dlouho nebo běžné léky nepomáhají, je nutné odborné vyšetření. „Moderní cílená léčba dokáže významně snížit záchvaty migrény, což vede k výraznému zlepšení kvality života pacientů,“ říká Eva Medová. Pacienti se tak mohou vrátit k práci i běžným aktivitám bez obav z dalšího záchvatu.
Cílená léčba využívá biologika a gepanty, které v mozku ovlivňují bílkovinu zodpovědnou za rozšiřování cév a přenos signálů bolesti během migrenózního záchvatu. Léky při akutním záchvatu se podávají ideálně při prvních příznacích, aby se obtíže co nejvíce zmírnily nebo potlačily.
Pacienti s častými záchvaty mohou dlouhodobě užívat také preventivní léky. Ty mají snížit frekvenci, závažnost a trvání migrenózních záchvatů. Používají se k tomu i léky původně určené pro jiná onemocnění, například antidepresiva, antiepileptika nebo antihypertenziva. Tyto přípravky mohou ovlivňovat stejné chemické procesy a nervové dráhy v mozku, které se podílejí na vzniku migrény. O vhodném postupu rozhoduje odborné vyšetření a léčba nastavená lékařem.