Elektrolyty se v poslední době objevují v reklamách i příspěvcích influencerů stále častěji. Mohou proto působit jako nezbytná součást každého rána. Ve skutečnosti však jejich pravidelné užívání není potřeba pro každého a v některých případech může být i rizikové.
Ještě před pár lety se mezi často doporučovanými doplňky stravy mluvilo hlavně o infuzích vitamínu C, probiotikách nebo kolagenu. Dnes jejich místo do značné míry zaujaly elektrolyty. Jde o minerální látky, například sodík, draslík nebo hořčík, které jsou rozpuštěné v tělních tekutinách. Štěpí se v nich na elektricky nabité částice, takzvané ionty, a umožňují vedení elektrického proudu.
„Pro fungování organismu jsou nezbytné. Podílejí se na hydrataci, nervosvalové činnosti i regulaci krevního tlaku,“ vysvětluje nutriční terapeutka Jitka Tomešová. Podle ní tedy není otázkou, zda organismus elektrolyty potřebuje, ale zda je musí plošně doplňovat prostřednictvím speciálních nápojů nebo doplňků stravy.
Vyvážená strava obvykle zajistí dostatečný příjem elektrolytů. Při jídelníčku bohatém na ovoce, zeleninu, luštěniny a ořechy není nutné každý den přidávat do vody speciální prášek.
Doplňování elektrolytů ve formě nápojů nebo tobolek při běžném fungování zpravidla není potřeba. Smysl může mít ve chvíli, kdy dochází k větším ztrátám tekutin a minerálů. To nastává především při intenzivním a delším sportovním výkonu.
„Tím mám na mysli zátěž trvající dvě a více hodin, zejména v horkém prostředí, kdy se výrazně potíme,“ vysvětluje Marie Skalská, zakladatelka Pro Fit Institutu a sportovní lékařka se zaměřením na léčbu obezity a poruch metabolismu.
Elektrolyty mohou přijít vhod například při vytrvalostním běhu nebo dlouhých cyklistických trasách. „Problém je, že při opravdu mimořádném sportovním výkonu nepotřebujeme doplnit jen elektrolyty, ale také sacharidy. V takovém případě je vhodný například isotonický nebo hypertonický iontový nápoj,“ dodává Marie Skalská.
Doplňování elektrolytů má význam také při výrazných ztrátách tekutin a minerálů, například při průjmu nebo vysokých horečkách provázených silným pocením. „Pokud budete cestovat třeba do Egypta, kde hrozí průjmová onemocnění, klidně si elektrolyty přibalte. Užívání bez rozmyslu ale smysl nemá. U některých vysoce koncentrovaných přípravků můžete v jediné sklenici přijmout množství odpovídající celodenní doporučené dávce. To může být rizikové zejména pro lidi, kteří mají problémy se srdcem nebo ledvinami,“ upozorňuje Marie Skalská.
Při běžné denní zátěži může být nadměrný příjem elektrolytů problematický zejména u lidí s některými zdravotními obtížemi. Opatrní by měli být pacienti se srdečním nebo ledvinovým onemocněním a lidé s vysokým krevním tlakem. Nadměrný příjem sodíku totiž může krevní tlak dále zvyšovat.
„Stejně tak lidé s jaterním onemocněním, těhotné ženy nebo ti, kteří užívají léky na odvodnění, by elektrolyty bez konzultace s lékařem užívat neměli,“ dodává Marie Skalská. Většinu potřebných minerálů organismus běžně získává z pestré stravy, zejména z ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, luštěnin, ořechů a přiměřeného množství soli.