Dětskou psychiku dnes ovlivňuje řada faktorů. Vztahy mezi rodiči, styl výchovy, emoční podpora i stabilita rodiny hrají zásadní roli. Konflikty, rozvody nebo nedostatek pozornosti a podpory představují pro dětskou duši riziko. Pro dítě je přitom klíčové, aby mělo kolem sebe bezpečné a stabilní vztahy.
Sociální sítě mohou pomáhat i škodit
Důležité je také prostředí školy a vztahy s vrstevníky. Negativně působí šikana, tlak na výkon nebo nevhodné pedagogické přístupy. Mobilní telefony, sociální sítě i internet mají v posledních letech stále větší vliv. Nadměrné používání sociálních sítí je spojováno se zvýšeným rizikem úzkosti, depresí, problémů se sebevědomím a izolace. Při správném používání však mohou přinášet i sdílení, informovanost a kontakt s vrstevníky.
Přibylo depresí i sebevražedných pokusů
Podle dětských psychiatrů a psychologů došlo k nárůstu nových depresivních a úzkostných poruch, zejména u dětí, které dosud nebyly v psychiatrické péči. Přibylo fyzické i psychické násilí v rodinách a také sexuální zneužívání. Několikanásobně se zvýšil počet případů poruch příjmu potravy. Výrazně vyšší je také výskyt sebevražedných pokusů a bohužel i dokonaných sebevražd u dětí.
Zmnohonásobil se počet výjezdů záchranné služby k intoxikovaným dětem. Kvůli nedostatku dětských psychiatrických lůžek jsou tyto děti hospitalizovány na pediatriích a čekají na překlad na psychiatrické lůžko.
Na psychiatrické lůžko se čeká i déle než šest měsíců
Děti pak často odcházejí domů, některé i bez psychiatrického vyšetření, a to kvůli mimořádnému nedostatku ambulantních dětských psychiatrů. Doba čekání na umístění dítěte na pedopsychiatrické lůžko nezřídka přesáhne šest měsíců. Mezitím se může psychický problém stát chronickým a výrazně se zhoršit.
Šikana zůstává vážným problémem
Skutečně velkým problémem ve školních kolektivech i mimo školu je stále nevymýcená šikana. V televizních zprávách se často objevují případy, kdy nezletilí v přesile surově bijí jiné dítě. Šikanátorkami se stávají i dívky školou povinné. Dětský psycholog Miloslav Čedík vysvětluje: „Šikana je vlastně nemoc vztahů. Na počátku jejich narušení jsou děti ještě ochotny o tom s rodiči mluvit a také je dobrá šance negativní proces zastavit a následně i obnovit vhodné vztahy ve třídě. Proto je nesmírně důležité, aby rodič v této věci bezprostředně spolupracoval s třídním učitelem,“
Signály nebezpečí
Rodiče by si měli všímat signálů, které mohou být pro šikanu typické:
- Dítě ztrácí kamarády a straní se kolektivu.
- Má zničené nebo často ztrácí osobní věci, pomůcky či oblečení.
- Často říká, že ho bolí břicho, nebo nechce chodit do školy.
- Objevují se modřiny či škrábance bez jasného vysvětlení.
- Dítě odmítá mluvit o škole nebo spolužácích.
- Vyhýbá se společným aktivitám a je smutné, bojácné či úzkostné.
- Dochází k náhlým změnám, poruchám spánku nebo zhoršení nálady.
Kyberšikana se odehrává online
Kyberšikana probíhá při komunikaci v online prostředí. Její prevenci může podpořit kombinace technických, výchovných a komunikačních opatření. Důležité je, aby rodiče s dětmi otevřeně mluvili o jejich aktivitách na internetu, vysvětlovali jim rizika a připomínali, že se jim mohou svěřit, pokud se necítí v bezpečí.
Děti by měly znát způsoby ochrany soukromí v online prostředí, umět rozpoznat nevhodné chování a nereagovat na urážlivé zprávy. Pomáhá také rozvíjet empatii, respekt k druhým a digitální gramotnost. Vhodné je aktivovat bezpečnostní filtry, používat silná hesla a vést děti k tomu, aby osobní údaje a fotografie sdílely pouze s důvěryhodnými lidmi. Pokud se v rodině podaří vybudovat důvěru, dítě pak snáze přijde s potížemi včas.
Jak reagovat na útoky
Děti by měly umět blokovat agresory, shromažďovat a uchovávat důkazy, například screenshoty a zprávy, nereagovat na provokace a v případě potřeby kontaktovat školu nebo policii.
Mezi největší problémy patří sdílení intimních fotografií mladistvými do 18 let. Zakázanou pornografii vyrábí 14 % nezletilých. Ve věku 16 až 17 let se to týká každého čtvrtého dospívajícího, tedy 24 %. Častěji ji zasílají mladiství z Prahy, kde jde o 35 %, zatímco ve zbytku republiky o 13 %.
Digitální média přinášejí další zátěž
Začátek školního roku bývá pro mnohé rodiny obdobím nových začátků, ale také zvýšeného napětí. Vedle obav z nových školních povinností přibývá v českých rodinách další vrstva stresu: digitální rodičovství a obava ze závislosti dětí na digitálních médiích.
Výzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ukazuje, že každé desáté dítě ve věku 11 až 14 let má příznaky závislosti na digitálních médiích. Rodičů, kteří se potýkají s vyhořením, je téměř půl milionu.
Pomoc nabízí projekt 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v jehož rámci tým odborníků spustí webový portál pro rodiče i odbornou veřejnost. S rozvojem digitálních technologií, jako jsou mobilní hry nebo sociální sítě, vznikla nová oblast světa a kultury, do které děti vyrůstají a v níž potřebují podporu a vedení. Pro rodiče jde o nový a náročný úkol, který může přispívat k jejich vyčerpání a v krajním případě vést až k vyhoření v rodičovské roli.