Současné užívání několika léků, vitaminových přípravků a doplňků stravy může přinášet nejistotu i obavy. Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy pacient zapomene na dávku, vezme si lék dvakrát nebo kombinuje více přípravků bez ověření jejich vzájemného působení.
Spousta lidí pravidelně užívá několik různých přípravků současně – od léků na vysoký tlak, cholesterol a cukrovku až po léky proti bolesti či nespavosti. Každý další přípravek ale může zvýšit riziko nežádoucích účinků nebo vzájemných interakcí, pokud pacient neví, jak s nimi správně zacházet.
S nastavením medikace tak, aby byla co nejbezpečnější a nejúčinnější, může pomoci klinický farmaceut. Klinická farmaceutka PharmDr. Kateřina Langmaierová upozorňuje na nejčastější chyby a na možnosti, jak jim předcházet.
Mezi běžné chyby patří užívání léků v jinou dobu, než bylo doporučeno, vynechávání nebo naopak zdvojování dávek po zapomenutí předchozí tablety. Rizikem je také bezdůvodné snižování dávky bez porady s lékařem a užívání více přípravků současně bez předchozího ověření, zda se navzájem neovlivňují. Týká se to i volně prodejných léků a doplňků stravy.
Největší pozornost vyžadují léky, u nichž může i malé kolísání účinku výrazně ovlivnit zdraví. Patří mezi ně například určitá léčiva na ředění krve, léky proti epilepsii, inzulin při léčbě cukrovky nebo léky ovlivňující srdeční rytmus.
U těchto přípravků může vynechání dávky, její zdvojení nebo nevhodná kombinace s jiným preparátem vést k závažným komplikacím. Přesné dávkování i jeho případné změny by měl u každého léku určit lékař nebo jiný zdravotnický pracovník podle konkrétního přípravku a stavu pacienta.
Úleva od příznaků nemusí znamenat, že je člověk znovu zdráv. Může být právě výsledkem toho, že léčba začala účinkovat. Pokud pacient dávku sám sníží nebo léčbu předčasně ukončí, onemocnění se může znovu zhoršit nebo se nemusí podařit dosáhnout požadovaného léčebného účinku. Vysoký krevní tlak například nebolí, předčasně ukončená léčba však může pacienta přivést až na jednotku intenzivní péče.
U některých léčiv může být náhlé vysazení samo o sobě rizikové. Týká se to například některých kortikoidů, tedy léků na zánět používaných mimo jiné při léčbě astmatu nebo kožních potíží, a také některých léků na epilepsii. U antibiotik je důležité dodržet délku léčby stanovenou lékařem.
Ke vzájemnému ovlivňování může docházet nejen mezi dvěma léky na lékařský předpis, ale také mezi lékem na předpis a volně prodejným přípravkem, potravinovým doplňkem nebo bylinným preparátem. Typickým příkladem je kombinace více přípravků proti bolesti.
Pokud pacient užívá několik léků obsahujících stejnou účinnou látku, může nevědomky překročit doporučenou dávku a zvýšit riziko nežádoucích účinků. Při dlouhodobém užívání pak roste nebezpečí poškození ledvin.
Při zapomenuté dávce nebo nejistotě, zda byl lék užit, není vhodné automaticky přidávat další dávku „pro jistotu“. Správný postup se liší podle konkrétního léčiva, protože každý lék setrvává v těle různě dlouhou dobu. Příbalová informace obvykle uvádí, jak v takové situaci postupovat.
U řady léků platí, že se zapomenutá dávka užije co nejdříve. Pokud se však již velmi blíží čas další dávky, zapomenutou dávku se obvykle doporučuje vynechat. Rozhodující je ale vždy konkrétní přípravek.
Po omylem užité dvojité dávce není vhodné situaci řešit vynecháním několika dalších dávek. U některých léčiv může být dvojitá dávka prakticky bez následků, u jiných však představuje riziko.
V případě nejistoty je vhodné co nejdříve kontaktovat lékaře, farmaceuta, případně toxikologické informační středisko. Při výskytu závažných příznaků je nutné vyhledat akutní zdravotní pomoc. Užitečným preventivním pomocníkem může být dávkovač léků nebo jiný systém, díky němuž pacient snadno pozná, zda již svou dávku užil.
Léky proti bolesti fungují jinak u žen a jinak u mužů. Zůstává proto otázkou, zda o této skutečnosti ví také ošetřující lékař pacienta.