Odhad stovek tisíc úmrtí spojených s El Niñem se týká především zdravotních dopadů extrémního horka, nikoli ničivých záplav či orkánů. Mezinárodní výzkumná iniciativa Climate Impact Lab, která sdružuje ekonomy a klimatology z univerzit v Chicagu a Berkeley, ve své analýze uvádí, že během devíti měsíců od června do února může v důsledku projevů současného jevu zemřít o 451 tisíc lidí více než v běžných letech.
Autoři označují letošní počasí za pomyslnou „pohlednici z budoucnosti“: globální teploty pevnin jsou podle nich o 1,2 °C nad normálem a lidé čelí vlnám veder, které by za běžných okolností odpovídaly klimatu až o dvacet let později. Jde o odhad nadměrných úmrtí, nikoli o předpověď jediné katastrofy.
El Niño je přirozený jev v Tichém oceánu, který se vrací přibližně jednou za dva až šest let. Vzniká, když v rovníkovém Pacifiku zeslábnou pasátové větry a teplá voda, obvykle nahromaděná u Asie a Austrálie, se přesune zpět k pobřeží Jižní Ameriky.
Letošní jev je podle meteorologických dat a analýz mimořádně silný. V některých oblastech východního Pacifiku byla teplota mořské hladiny o více než 4 až 6 °C nad průměrem. Pod hladinou se dala do pohybu velká masa teplé vody, takzvaná Kelvinova vlna, jejíž jádro je místy až o 10 °C teplejší. Indexy atmosférické cirkulace dosáhly nejvyšších hodnot za několik desetiletí. Proto meteorologové hovoří o „Super El Niñu“ a řadí letošní jev mezi nejsilnější za posledních sto let.
Většina úmrtí v odhadu souvisí se zdravotními dopady extrémního horka. Pokud ani v noci teploty neklesají, tělo nemá možnost se ochladit. Dehydratace může přispět k zahuštění krve a prudkým poklesům tlaku. Smrt tak nemusí nastat při pobytu venku; horko může zhoršit zdravotní stav i doma a vést k infarktu, mrtvici nebo selhání ledvin. Nejzranitelnější jsou lidé nad 65 let, lidé se srdečními chorobami a malé děti.
Největší dopady se očekávají v chudších oblastech, kde je omezený přístup ke klimatizaci, spolehlivé elektřině, zdravotní péči a čisté pitné vodě. Analýza uvádí africký Sahel s více než 66 tisíci oběťmi, z toho přibližně polovinu v Nigérii, a další tisíce v Súdánu či Čadu. V Indonésii odhaduje přes 19 tisíc úmrtí; mezi další zasažené země řadí Indii, Filipíny a Brazílii.
V jihovýchodní Asii může sucho přispívat k požárům pralesů a toxickému smogu, který zhoršuje astma a plicní onemocnění. Prudké deště v některých částech Jižní Ameriky zase mohou kontaminovat studny a napomáhat šíření infekčních průjmů či horečky dengue.
Pro Česko se masové ohrožení životů neočekává. El Niño vzniká v rovníkovém Pacifiku a jeho vliv na střední Evropu je malý a nepřímý. Zatímco v Severní a Jižní Americe může výrazně ovlivnit zimní počasí, evropské klima více utváří Atlantský oceán a Arktida. Silné El Niño se v Evropě statisticky pojí spíše s mírnější zimou a převahou západního oceánského proudění.
Odhad 451 tisíc úmrtí tedy nepředstavuje předpověď konce světa v českých končinách. Připomíná především nerovnost v tom, jak se lidé mohou před extrémním horkem chránit: největší břemeno nesou oblasti s omezenými možnostmi úniku před vedrem a jeho následky.